Toto je malá ochutnávka příběhů účastníků kroužku „Tvořílek“, kteří se pravidelně od února potkávají ve ŠD v Konvalinkách, kde píší dobrodružné, vtipné, nebo obyčejné příběhy ze svých životů. Naším cílem je tvůrčí psaní, rozvoj psaného a mluveného slova, fantazijní tvorba. Někdy to není úplně jednoduché. Občas hledáme ten správný nápad, inspiraci, nebo potřebujeme i popostrčit. Zkrátka začátky bývají někdy složité. Máte-li tvůrčího ducha, určitě si začněte své myšlenky zapisovat, neboť svými příběhy můžete nejednoho člověka rozesmát či obohatit.
Je první den jarních prázdnin, když v tom mě probouzejí sluneční paprsky a zvuk linoucí se z ulic. Vstal jsem z postele, převlékl se a šel si připravit snídani. Poté jsem si chvíli hrál s legem, dokonce se mi podařilo postavit obřího pavouka. Bylo mi trošku smutno, byl jsem totiž sám. Schoulil jsem se do klubíčka, zabořil se do vaku a přemýšlel, co budu dělat dál. V tom se ve dveřích objevila teta Klárka, byl jsem moc rád, že ji vidím. Domluvili jsme se, že po obědě půjdeme ven. Zapomněl jsem vám říci, že mám psí kamarádku Kyru, která potřebovala vyvenčit. Oblékli jsme se, nasadili Kyře obojek s vodítkem a vyšli do ulic. Naším cílem byla procházka lesem po doktorce. V lese jsme Kyru na chvilku pustili na volno, aby se trochu proběhla. Protože stejný nápad jako my dostali i další pejskaři, připnuli jsme Kyru raději na vodítko. Moc rád trávím čas s tetou, bylo to povedené odpoledne. A co zažijeme příště? Nechte se překvapit.
Jára 3. A
O jarních prázdninách jsme s celou rodinou jeli do Mostu, kde jsme navštívili hrad Hněvín. Strejda zaparkoval na parkovišti pod hradem a museli jsme k hradu vyšplhat lesní cestou. Všude byl sníh, dokážete si představit, jak bylo těžké zdolat ten velký kopec. Ve sněhu nám podkluzovaly boty, museli jsme na překonávat lesní překážky. Dost jsme se cestou na hrad nasmáli. Výlet stále ale za tu námahu. Nedokážete si představit ten překrásný výhled na Krušné hory, všechna ty vodní plochy. Byla to nádhera. Až budete mít chuť, určitě se jeďte podívat na Hněvín. Ahoj Anička 😊
Anička 3. A
V sobotu 1. března jsem šel s rodiči na procházku. Vyšli jsem si na pátou šachtu, kde jsou louky, po kterých jsme se procházeli. Cestou domů nás zastihl déšť, za chvilku však pršet přestalo. Z krátké přeháňky se v rozmočené půdě vytvořily kaluže. Že nevíte, co napadlo mého tátu? Ano, začal do těch kaluží dupat, a snažil se nás s mamkou postříkat. S maminkou jsme si to nenechali líbit, a také jsme ho pocákali. Za chvíli jsme byli celý mokří a pořád se jen smáli a nemohli to zastavit. Vůbec nám nevadilo, že jsme celý mokří, spěchali jsme domů, kde jsme se usušili a převlékli. Ještě teď na to vzpomínám.
Vojta 3. A
Jarní prázdniny spousta volné času, povalování v posteli, lenošení u televize, tak tomu všemu jsem se aktivně vyhýbal. Ptáte se proč? Užil jsem si jarní prázdniny na příměstském táboře s DDM Cvrček. Petra pro nás připravila nadupaný týden plný akcí. Od pondělí do pátku jsme se nezastavili. Jen na ochutnávku navštívili jsme středisko DDM Cvrček v Krupce, byli jsme si zahrát bowling, jeli jsme se vykoupat do plavecké haly v Teplicích, navštívili jsme výstavu faraona Tutanchamona a čokoládovnu. Doufám, že jste měli stejně pestrý týden jako já, ahoj Kuba.
Kuba 3. A
A teď něco z běžného života školáka. Probudil jsem se, seděl jsem na posteli, před sebou jsem měl připravený stoleček se snídaní a díval se na televizi. Říkáte si obyčejný den co? Ale opak je pravdou. Ten den jsem měl před sebou povinnou prohlídku u lékaře s bonusovým očkováním, takže žádná hitparáda. Ale zůstaňme pozitivní. Když budu statečný mám slíbený bowling. Hecnul jsem se, u lékaře proběhlo vše v pořádku. Teď už nás nic nezastaví. Nasedáme do auta a míříme za bowlingem. Půjčili jsme si boty a začalo to ohlušující bum, bum prásk. Byl to skvělý den. Čau
Oggy 4. A
„Tvořílci“: Vojta, Andulka, Oggy, Monča, Jára, Kuba, Honzík, Janča, Kuba a Maty
Mějte se krásně
Zde jako bonus je námi vytvořená osmisměrka